Klub psychotroniky a UFO
Kamenné řady na Rovině
Původ
- v polovině 19. století se zde stavěly mezníky na lesní díly a
chmelnice. V roce 1937 bylo provedeno první zaměření a kreslení
profesorem Lustigem z Prahy, poté, co první zprávu o řadách publikoval
místní učitel A. Patejdl v roce 1934. V roce 1964 zde byl proveden
záchranný výzkum AÚ ČSAV. Řady poté zkoumal Kosmický klub z Rokycan,
který jej od roku 1973 podrobně mapoval a inspiroval k průzkumu vědecké
týmy a další instituce. Stále však zde probíhala nešetrná lesní těžba,
která byla v roce 1976 zastavena. V letech 1984-85 je lesní těžba
obnovena a lokalita je těžkou technikou poničena. Na místě je postavena
informační tabule.
Popis
- 14 rovnoběžných kamenných řad až 365 m dlouhých. Materiálem jsou
neopracované kameny různých velikostí a tvarů, ve smíšeném lese. Místo
je poznamenáno těžební činností po těžbě jak kamene, tak i dřeva.
Hornina: světle žlutavá až žlutohnědé jemnozrnné křemence s
nepravidelnými polohami slepenců s valouny křemene terciérního stáří
(okolo 25 mil. let). Na místě návrší se nevyskytuje, je z okolí.
Mapa
- řady se nacházejí severovýchodně od obce, již na území lounského
okresu, na náhorní plošině Rovina (525,2 m n.m.)
Nákres
- místo kamenných řad, rekonstrukce podle pamětnických zpráv, současný
stav řad
Zkoumání
- výsledky dosavadních výzkumů do roku 1990 shrnuli badatelé Helšus a
Hluštík v článku "
Kamenné otazníky".
V roce 1992 se uskutečnilo archeologický výzkum na místech, které byly
označeny pomocí psychotronické metody.
V roce 1997 byla provedena
pylová
analýza. Výsledky však nepomohly k objasnění stáří řad.
V roce 1998 byl proveden průzkum na vyhledávání zlomových struktur
pomocí metody molekulární formy prvků. Měřením bylo zjištěno, že zlomy
jsou ve směru kamenných řad (sever - jih), dále východ - západ a
severovýchod - jihovýchod a protínají se zhruba v bodě kamene Pegas. Z
toho se vyslovuje domněnka, že mezi směry řad a tektonickými zlomy
existuje souvislost a svědčí o starším původu kamenných řad, než se
doposud předpokládalo (středověk). (4) Následný psychotronický průzkum
tento závěr nepotvrdil. (
e)
Karel Sklenář se domnívá na základě doložených údajů a zejména
neexistence archeologických památek z období pravěku, že asi v polovině
19. století byl les rozparcelován na políčka pro lesní dělníky
schwarzenberského panství a kamení bylo postupně vysbíráváno na meze,
ze kterých vznikly dnešní řady. Archeologický výzkum zde odhalil
pozůstatky staré orby. Nepříliš úrodná pole se opět změnila na les. (6)
Naproti tomu
badatelé Helšus a Hluštík opírají hypotézu o pravosti kamenných řad,
tedy o jeho větším stáří než min. středověkém o odlišnost materiálu
použitého kamene a dokládá je množstvím vynaložené práce, která je
nelogické pro ohraničení úzkých políček, ba spíše záhonů, pokud by
kameny sem měly být dopravovány pro tento účel odjinud.
Podle výsledků měření J. Helšuse a kol. v roce 2001 a 2002, kamenné
řady na Klučku, Nečemic I. i II., i u Kounova, směřují do jediného bodu
- do obce Lipno (LN). (Obr. J. Helšus, 2002
Literatura
a)
Helšus, J.- Hluštík, A.: Kamenné otazníky. Svojtka a Vašut, Praha, 1991
b) Helšus, J.: Archeologický
výzkum kounovských řad 21.8.1993. ZAZ č. 5/1993
c) Jankovská, V.:
Záhada kamenných řad u Kounova a pylová analýza - první výsledky a jak
dále ? Archeologické rozhledy XLIX, Praha 1997, s. 345 - 354
d) Krčmář, B., Krčmářová, Š.: Kounov - kamenné řady. Vyhledávání
zlomových struktur pomocí metody molekulární formy prvků (MFP).
Technická zpráva. Praha, květen 1998
e) Kol. aut.: Psychotronické
zkoumání tektonických struktur. Zpráva pro KPU, 1998
f) Sklenář, K.: Slepé uličky archeologie. Mht, Praha, 1995
g) Šarič, R. - Štěpánek, P.: České megality - průvodce. Materna, Praha,
1999
Zpracováno na podkladě webu Klubu psychotroniky a UFO
