Psychotronický a archeologický výzkum
kounovských řad 1.8.1993 - 21.8.1993
Dne 1. srpna 1993 se setkali v prostoru kounovských řad členové KPU
Plzeň s panem Jaroslavem Helšusem, jeho libereckými přáteli a zástupci
archeologů ke společné prohlídce s hlavně psychotronickému průzkumu
této lokality, včetně dalších zajímavých míst.
Dne 21.srpna 1993 nastal čas pro archeologický průzkum, jejíž výsledky
nám pan Jaroslav Helšus zaslal.
Zúčastnění : Dr. B. Štauber (okresní archeolog), dr.A. Hluštík,CSc.,
(geolog); L. Hertl (žurnalista, fotograf), J. Helšus, L. Schreiner
(pracovní síly).
Podklady : lokality vytýčené 1.8.1993 ing. M. Lowovou pomocí
psychotronické metody
1. půlkruhové božiště či obětiště
2. kostrový pohřeb
3. a 4. ohniště
Sonda 1. (1,5 x 0,5
m) byla vedena napříč vyznačeným obloukem. Profil řezu obsahoval
kompaktní vrstvy: 5 cm listí, 8-10 cm humus, 15-20 cm erozivní písčitý
podklad s drobnějšími úlomky opuky, dále již souvislý béžový podklad s
velkými opukovými kusy. V hloubce 23 cm byl nalezen 8 cm velký úlomek
křemene, který prokazatelně prošel ohněm.
Sonda 2. (1 x 1 m) byla orientována do středu údajného kostrového
pohřbu. Profil byl zjištěn zhruba stejný jako u sondy 1. Rovněž nebyly
zjištěny stopy po lidské činnosti.
Sonda 3. (ve tvaru
L - 1 x 1 m a 30 a 80 cm) Hrana sondy byla vedena středem vyznačeného
ohniště. Profil opět shodný se sondami 1 a 2. V rozrušeném opukovém
podloží v hloubce 20 - 25 cm byly nalezeny úlomky červeného křemence,
dokumentují určitou lidskou činnost. Mohlo se jednat např. o tepelné
rozrušování křemencových megalitů. Červená barva však mohla také
vzniknout při lesním požáru a úlomky sem zaneseny při kultivaci půdy.
Vlastní ohniště nebylo zjištěno.
Sonda 4. (1 x 0,5 m) byla vedena údajným ohništěm ve směru k sondě 3
(psychotronicky zjištěna energetická linie). Profil opět shodný. Bez
nálezu
Další anomálie zjištěné ing. Lowovou
Na všech lokalitách, navštívených ing. Lowovou (kounovské řady, vizír
na Špičáku, nečemické řady) byla vyznačena silná energetická linie,
kterou nedokázala sama blíže specifikovat. Po zaměření buzolou jsem
zjistil, že se naprosto shoduje s linií, která prochází všemi zdejšími
megalitickými stavbami a západu slunce při zimním slunovratu. Tato
linie neprochází vždy geometrickým středem uvedených lokalit, ale např.
u kounovských řad jejich severní částí. Toto místo ing. Lowová přesně
označila.
U kounovských řad byly dále zjištěny jakési meziřady, či linie, vedené
rovnoběžně s řadami kamenů. Obdobné linie zjistili i ostatní
senzibilové. Mohlo by se jednat např. o původní kultovní orbu. Tu však
nelze archeologicky dokumentovat, neboť v těchto místech byla v minulém
století prováděna běžná orba.
Asi 200 m jižně od nečemických řad označila ing. Lowová silný
energetický směr k východu. V tomto směru je přesně 1,5 km vzdálené
keltské hradiště Kuk na vrchu Výrově. Předpokládáme jeho vazbu k řadám,
stejně jako vazbu kounovských řad na keltské hradiště na Rovině.
Asi 50 m před příchodem na nečemické řady označila ing. Lowová další
silný energetický zdroj - linii, aniž měla tušení o vlastních řadách.
Změřením jsem zjistil azimut směru na 32 stupňů, což je směr vlastních
nečemických řad!
Jaroslav Helšus
ZAZ, roč. 1993, č.6, s. 20-21