 |
|
 |
Kamenná řada
Tato záhadná památka, která se nazývá
kounovská kamenná řada, se rozprostírá na vršku zvaném Rovina
nedaleko zdejší hospody. Jde o 2239 kamenů různé velikosti a tvarů,
uspořádaných do šestnácti pravidelných rovnoběžných řad, až 400 metrů dlouhých.
Kounovské kameny už hezky dlouho provokují odborníky, jitří fantazii laiků, budí zvědavost i bázeň místních lidí. Každému, kdo je spatří, se do mysli zavrtá kupa otázek: Kdo sestavil balvany do pravidelných řad? Kdy asi se tak stalo a proč? Je náhoda, že míří přesně severojižním směrem? Ukrývají v sobě nějaký "vyšší smysl"? Odpovědi stále unikají.
Zato místní vědí své. "Já bych tam nechodil, je to divný místo," tváří se záhadně drobný stařík, belhající se o holi podél jedné z chmelnic. "Známý tam před pár lety houbařil a stalo se mu něco moc zvláštního. Nechce o tom mluvit a od té doby se místu vyhýbá," dodává s pátravým pohledem upřeným k lesu. Kdo ví, jak to myslel.
Nicméně někteří moderní "keltologové" se dušují, že okolí kamenných řad je energií přímo nabité.
Český "Stonehenge"?
Už při prvním pohledu na kamenná
seskupení na plošině Rovina je zřejmé, že nejsou nahodilá. Naopak, určitý záměr
a logika jsou nesporné. A to přesto, že dnes už nejsou zdaleka všechny kameny na
svých místech, některé odvál čas neznámo kam.
Oproti plánkům badatelů ze třicátých let jich registrujeme zhruba o 300 méně, ze dvou posledních řad zbyla jen torza. "Mnohé větší balvany posloužily v minulosti na kotvení okolních chmelnic," vzpomíná později v útulné kounovské hospůdce U tří lip jeden ze štamgastů.
Celkový smysl kamenného komplexu stále není jasný. Objevily se ty nejfantastičtější teorie operující i s mimozemšťany. Jiní soudí, že kamenná alej je pozůstatkem jakéhosi sportoviště z mladší doby kamenné, oltářem pro tajemné náboženské obřady nebo primitivním pravěkým kalendářem.
Archeologové se přou
Archeologům především vadí, že
nemohou nijak doložit pravěký původ "stavby". Někteří poukazují na blízkost
hradiště ze starší doby železné, ale souvislost s řadami rovněž není prokázána. Mnozí nadšenci by řady rádi
vydávali za "český Stonehenge" případně za "český Carnak", obdobu slavných
megalitických staveb v jihozápadní a v Bretani.
Ovšem skeptičtí archeologové jim rázně berou vítr z plachet: Kounov a český Stonehenge?. Ani omylem. "Srovnání s megalitickými památkami, jako jsou vztyčené balvany uspořádané do řad v Carnaku nebo do kruhu u Stonehenge, kulhá. Těmto stavbám se kounovské řady rovnat nemohou, nejen svými rozměry," napsal významný archeolog Karel Sklenář ve své knize Slepé uličky archeologie.
"Zásadní nedostatek je pak v tom, že na západě Evropy jde o kamenné sloupy několik metrů vysoké, kdežto u Kounova o kamení, mezi nímž se jen vzácně vyskytují kusy přesahující délku jednoho metru. Jak by takové řady sloužily astronomickému pozorování Slunce nebo Měsíce, nelze si dost dobře představit," namítá Sklenář.
Kounovské kameny zůstávají záhadou
Mladí astronomové z
Rokycan i tak před lety změřili, že první západní řada je od nejvýchodnějšího
velkého kamene vzdálena 302 metry, což je v přepočtu 365 megalitických yardů. To
by prý mohlo představovat 365 dnů slunečního roku.
Ze vzájemné pozice dvou největších kamenů, přezdívaných Gibbon a Pegas, lze údajně zaměřit body východů slunce a měsíce při určitých datech, což by rovněž podporovalo hypotézu o kalendářní funkci stavby. Odborníci ovšem naznačují, že pravda může být mnohem prozaičtější. Sklenář nabízí hypotézu, že kamenné řady mohou být mnohem mladší, až z 19. století.
"Tehdy byl lesní pozemek rozparcelován dělníkům ze schwarzenberského panství na políčka a kameny různých velikostí vybrané ze zakládaných polí byly vyneseny na meze, a vytvořily tak vlastně nezáměrně dnešní řady," napsal. I jemu ovšem chybí to nejdůležitější - důkaz. A tak se musíme i nadále smířit s tím, že řady zůstávají zahaleny závojem tajemství. A také s tím, že jejich smysl možná nikdy nerozluštíme