Džbán
Část rakovnického okresu pod pohořím Džbán působí na jeho návštěvníky
melancholickým dojmem, rozlehlá pole táhnoucí se zvlněnou krajinou,
všude v okolí chmelnice tento dojem ještě umocňují. Při pohledu z jihu
působí Džbán jako horské pásmo, přestože jeho kopce jen výjimečně
přesahují výšku 500 m n. m., nejvyšším bodem je Džbán 536 m n. m.,
který najdeme nad obcemi Hředle a Třeboc. Ekologicky a kulturně zatím
nenarušené pohoří je od roku 1994 chráněným přírodním parkem. Celé
pohoří prochází dále ještě okresy Louny a Kladno. Posláním Přírodního
parku Džbán je zachování unikátní krajiny s výraznými hodnotami. Na
jeho území byly vybudovány dvě naučné stezky.
Na náhorní plošině nad obcí Kounov se nachází ojedinělá památka, která
je známá jako Kounovské kamenné řady. Co to jsou kamenné řady? Jak
vznikly a proč? Jejich tajemstvím se zabývají archeologové, astrologové
a badatelé z různých profesí, jejich názory se však liší. Jedna z
domněnek je, že řady sloužily jako koňské závodní dráhy obyvatel, kteří
žili v nedalekém hradišti asi před 2700 lety, další teorie tvrdí, že
řady sloužily jako meze políček deputátníků v 19. století. Někteří
badatelé se domnívají, že kounovské řady mohly být jakýmsi lunárním
kalendářem obyvatel doby kamenné, podobně jako ve Francii. Jediné co je
jisté, že se dochovalo 16 úplných řad, které obsahují 2500 kamenů a
jsou postaveny ve směru sever jih, nejdelší řada je dlouhá 450 m.
Vzdálenost od první západní řady k nejvýchodnějšímu velkému kameni je
302 m. Stáří a účel řad zůstává stále zahalen tajemstvím. I když se
účel řad dodnes neprokázal, zůstávají ojedinělým dílem dávných generací
a jsou unikátní památkou našeho okresu.
O hradu Džbánu, který se nachází také v této oblasti, písemné zprávy
mlčí, výzkumy kladou jeho vznik do první poloviny 13. století. Hrad byl
založen v areálu starého pravěkého hradiště, byl vystavěn podle
francouzského vzoru a jeho stavba probíhala nejspíše současně se
stavbou Týřova (viz Křivoklátsko). Dnes se zachovalo jen nepatrné torzo
zdiva a jedné okrouhlé věže.
